ŽIVOT SVĚTLA MEZI STÍNY PANELÁKŮ

21.6.2021

Na pokraji Barrandova, kde se stráně sklánějí směrem do Klukovic k Prokopskému údolí vyrostl nedávno nový kostel. Kostel Krista Spasitele. Přes jeho moderní hladké pravoúhlé tvary a materiály, které ho utvářejí, sahá inspirace a pojetí jeho architektury hluboko do minulosti a propojuje tak krásu tradice a současnosti.

Už ve chvíli, kdy stojíme před jeho věží pod předloženým schodištěm, působí na nás mezi blízkými paneláky svou zářící bělostí a světlem. Široké schodiště a přilehlé prostranství propojené s kavárnou Kristian zve kolemjdoucí k zastavení a posezení. Je to milé místo pro schůzky i krásný nový orientační bod.

Pokud přijmeme pozvání, ke kterému nás vybízí ústupkový hlavní portál, projdeme hlavními prosklenými dveřmi do nádherné prosvětlené hlavní lodi kostela. Hned od první chvíle nás okouzlí důvod, kvůli kterému je tento kostel tak odlišný od ostatních. Je to SVĚTLO.

Stojíme v hlavní široké kostelní lodi vystavěné do tvaru kříže s širokým půlkruhovým apsidovitým závěrem. Celý kostel působí uvnitř svou čistotou a bělostí, hladkost stěn navazuje na světlé podlahy dlážděné zlatavou žulou a dále se pak po stupních vystupuje na bílé mramorové kněžiště. Nad hlavami v místě křížení se skví prosklený zlatý prstenec s vysokým lemem, který svým zlatým povrchem vytváří světelné zlato-modré vlnobití po okolí 12 metrů vysokých stěn. Skla v prstenci jsou nesena nerezovou věšadlovou konstrukcí, která pomocí zdánlivě subtilních vzpěr a táhel udržuje sklo v rovině a nedovoluje celému systému průhyb.

V období kolem slunovratu proniká tímto proskleným prstencem slunce tak zpříma do kostela, že se v průběhu dne světlo posouvá na další, snad nejdůležitější symbol kostela a tím je kříž. Je 5,75 metru vysoký, celý ze skla se středovým nerezovým křížením. Je vyroben z devíti k sobě slepených vrstev 19mm silného tvrzeného skla.  Barva skla je zelenkavá, aby vynikla na bělostném pozadí. Světlo pronikající křížem vrhá šikmé barevné stíny na jeho okolí a kouzlí pod ním a za ním krásné obrazce proměňující se tak, jak postupuje dopad paprsků. Když budete mít štěstí, spatříte na pár pomíjivých okamžiků během dne duhu ze světla dopadajícího přímo na kříž.

Dalším významným světelným prvkem je vitráž na jižní stěně znázorňující průvod andělů jdoucích do kostela. Tabulky vlnitého bublinkového skla zalité klasicky v olověných nutách mění své barvy od oranžové, přes žlutou až po čirou. Vitráž doplňují onyxové prvky v tvářích andělů a v lemech jejich šatů. Vedle vitráže k nám po schodech z mramoru z výšky asi 2,5 metru sestupuje Panna Maria. Pod ní je umístěna žulová nádoba na písek zalitý vodou, do kterého se zapichují svíčky dodávající sílu našim modlitbám.

Zvláštním architektonickým osvětlujícím prvkem, který působí dojmem odlehčení a vzdušnosti kostela je pásové okno, které kromě hlavní věže lemuje celý kostel bez přerušení těsně pod střechou a budí dojem, že se střecha vznáší nad prostorem kostela.

Rozmístění hlavního vybavení kostela liturgicky navazuje na tradici, ale zároveň svou jednoduchostí a pojetím je dnešní a moderní. Uprostřed v přední části kněžiště stojí na noze o třech širokých zlatých válcích oltář ve tvaru kolíbky z krásného řeckého mramoru se zlatavým žilkováním. Vpravo před ním, ve schodech k presbytáři je postaven ambon na dvou úzkých mramorových sloupech, který je zlatý ve tvaru rozevřené knihy. Vlevo vedle presbytáře je postavena křtitelnice celá mramorová na široké noze z jednoho válce, do její horní části je vyhloubena vyzlacená kolíbka pro svěcenou vodu.

V zadní oblé části presbytáře, kterou bychom prošli do sakristie stojí vysoká válcovitá kaple z hliníku. Když se odvážíme tam vstoupit, překvapí nás svou křehkostí. I při své pevnosti působí jako krajka, jejíž geometricky šroubovitě pravidelné vodorovné průřezy, putující z pravé strany od jejího vchodu od země až po vrch, se zarazily až o trojúhelník pevné hladké stěny umožňující lidem soukromí a modlitbu v kapli a chránící je před pohledem ostatních návštěvníků kostela.

Svatostánek umístěný viditelně hned vedle vchodu do kaple je postaven na mramorovém obdélníkovém podstavci, ze kterého ladně splývá vytesaná plachetka. Svatostánek má tvar zlatého kvádru se zapuštěným červeným skleněným křížem z pohledu z kaple. Nad svatostánkem se vznáší červené věčné světlo ve tvaru misky z boku znovu připomínající kolíbku.

Do budoucna se můžeme těšit na lavici, která by měla doplnit vybavení kaple o místo vhodné ke spočinutí a rozjímání. Dále v kostele na velikonoční svícen – paškál, křížovou cestu, varhany na kůru a zvonkohru na věži.

Za pozastavení stojí kostel také ve večerní době, která dá naplno vyniknout jeho promyšleným harmonickým náladám elektrického osvětlení. Kostel má samostatné druhy osvětlení pro rozdílné příležitosti, které se v něm odehrávají. Jiná je všednodenní mše, jiná je ta slavnostní, jinak je nasvícený kostel při koncertě, jinak při adoraci a jinak jen pro noční atmosféru při samostatném osvětlení skleněného kříže. Krásná jsou válcovitá čiře skleněná světla vznášející se v několika metrech nad hlavami návštěvníků a rozehrávající svou strukturou ve skle pavučinky a bublinky jako malý světelný vesmír.

Hlavní prvek osvětlení kostela je ale přirozené denní světlo. Utváří jeho atmosféru a modeluje nálady v návštěvnících díky hrám a harmonii jeho tónů a podtónů, které putují po stěnách kostela a mění se během nálad počasí i vlivem denní doby a proměňují se význačně hlavně v rozdílech ročních období. Kostel tak působí svými proměnami jako živoucí a promlouvající prostředí, které na člověka působí skrz ducha vtisknutého uměním a architekturou do našeho světa…